Vzduchovky 17. Století

Zbraně, které jsou založeny na principu vypuštění střely z hlavně pomocí stlačeného vzduchu, byly známé již v 17. století. Ovšem proč takové zbraně vůbec vznikly? Důvod je velice prostý. Lidé chtěli vymyslet zbraň, která byla schopná vystřelit více nábojů, ale aby byla zároveň bezpečná.

Tehdy byl černý prach výbušný a nábojnice zatím doposud nebyla vynalezena. Proto byl na opakovačku tehdy ještě čas. Puškaři se dali do práce a začali vynalézat první vzduchovky. Dokonce se části původních mechanismů používají ještě dnes například v airsoft zbraních.

Jedním z průlomových vynálezců vzduchovek byl Ital Bartolomeo Girandoni. Bohužel první pokusy s černým prachem ho připravily o syna, což ho přimělo přejít právě na stlačený vzduch. Jedna z jeho prvních zbraní byla uvedena do praxe v roce 1780, kdy mu byl přidělen kontrakt pro Rakouskou armádu. Dostal za úkol vyrobit zbraň se zásobníkem na 22 olověných střel a zásobníkem na stlačený vzduch až pro 60 výstřelů.

Bartolomeo Girandoni dodal rakouské armádě přes tisícovku podobných zbraní, které byly již s ručními pumpičkami a také velkokapacitními čerpadly, které usnadňovaly rychlejší dobíjení. Zbraň začala být velice rychle populární a začaly se rychle šířit její kopie. Nicméně tyto zbraně neměly takovou razanci a nebyly schopny vystřelit tolik nábojů.

Jedinečnost těchto zbraní spočívala v tom, že nádržka na vzduch byla umístěna v rukověti hned za hlavní, která potom maximálně využila energii stlačeného vzduchu. Zbraně byly tehdy nádherně zdobeny a často vykládány zlatem, jak se na tehdejší dobu patřilo. Ovšem i přes nesporné taktické výhody se větrovka pro armádní účely neujala a v roce 1801 byla výroba zastavena a později byly dokonce větrovky z výzbroje staženy.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *