Připomínka poslední ruské ofenzívy

Ve dnech 22. a 23. srpna tohoto roku se v terénu sousedícím s technickým muzeem Mladějov na Moravě uskutečnil již 27. ročník vojenskohistorických akcí, připomínajících období 1. světové války. Že tomu tak bylo bez tří let potřicáté, nechce se ani věřit. O to smutnější je skutečnost, že „První světová“ se v Mladějově konala letos naposled, a tak se všech bezmála pět set účastníků i mnoho diváků v duchu loučilo s plošinou, obroubenou lesnatými kopci připomínajícími Východní Karpaty, kolem nichž každou chvíli supí lokomotiva úzkokolejného vláčku.

Letos si organizátoři akce, pánové Dan Urbánek (společnost RENATA) a Radim Dufek (SHŠ REX), zvolili za námět pro scénář bojové ukázky tzv. Kerenského ofenzívu, s humornými prvky, nad nimiž ovšem převládl tragický podtext třetího roku války.

Ovšem, ještě předtím, než členové vojenskohistorických spolků z ČR, Slovinska, Polska, Rakouska zkřížili zbraně, provedli slavnostní nástup a ve vzorném pořádku, v doprovodu c. k. vojenské kapely odpochodovali do obce Mladějov, aby zde uctili památku padlých z první světové války, jejichž jména jsou zvěčněna na místním pomníku.

Po obědě (byl velmi chutný složený z masových nudliček a bramborové kaše) následovala bitevní ukázka, zahájená ve 14 hodin dělostřeleckou přípravou ruské artilerie (byla zastoupena celkem třemi kanóny, s vydatným přispěním pyrotechniky). Další dění na ruské straně navozovalo dobovou atmosféru, kdy se vojákům už do boje příliš nechtělo. Raději politikařili a popíjeli – pokud bylo co – a občas ani neváhali bratříčkovat se s rakouskými a německými protivníky.

Ruskou ofenzívu iniciovala tzv. prozatímní vláda, vytvořená po únorové revoluci 1917. Ministr vojenství A. F. Kerenskij měl v úmyslu povzbudit bojového ducha vojáků na frontě i dělníků ve fabrikách, špatně však odhadl situaci a podcenil protiválečné nálady, které podporovali nejrůznější agitátoři. Přesto však 1. července 1917 ruská vojska zahájila útok na rakousko-uherské a německé pozice v Haliči. Jako přízrak museli působit skvěle disciplinovaní a bojechtiví čs. legionáři, kteří výrazně přispěli k vítězství ruských sil u Zborova 2. července. Ve vzorném pořádku napochodovaly do pozic také příslušnice „ženského praporu smrti“, děvčata ze všech vrstev ruské společnosti, které se snažily svým příkladem strhnout mužské kamarády.

Po rázném vykročení však ofenzíva ztrácela dech, až se 16. července úplně zastavila. Iniciativy se 18. července chopily armády Centrálních mocností a v následujících dnech tlačily Rusy zpět, zasazujíce jim těžké ztráty. Fronta se ustálila až počátkem srpna, a do konce války již Rusko větší iniciativu nevyvíjelo. Před prozatímní vládou vyvstávalo čím dál víc problémů, které nedokázala zvládnout …

Frontová ukázka u Mladějova pak probíhala v podobě nástupu čs. legionářů a ženské úderné jednotky. Následovaly útoky a protiútoky pěchoty, mohutná kanonáda a kulometná palba. Boj skončil nerozhodně a následovala defilírka útvarů v ruských, srbských, německých a rakousko-uherských stejnokrojích, doprovázených potleskem diváků. Při nástupu jednotek došlo k povyšování a udělování vyznamenání.

Dlužno poznamenat, že kruté boje přežili bez ůhony nejen všichni uniformovaní účastníci, ale také dva oslíci – soumaři armády císaře pána.

Na rozloučenou se chystala slavnostní večeře, v sobotu večer a v neděli ráno účastníci skládali stany a odjížděli domů. Loučili se ovšem s tím, že se nevidí naposledy. Jak jsem se dozvěděl, organizátoři totiž plánují podobné akce počínaje příštím rokem. „Bojiště“ u Mladějova ale již zřejmě zůstane osiřelé …

Tak nashledanou v příštím roce!

Edgar Pachta, nadporučík Osmanské císařské armády válečný zpravodajce.