Vzduchové zbraně jsou vhodné pro cvičnou a sportovní střelbu, stejně jako pro střelbu zábavní či rekreační. K tomu, abyste si zastříleli „jen tak“, nebo uspořádali zahradní střeleckou soutěž, postačí pružinová vzduchovka nebo GAS vzduchovka. Máte-li vyšší nároky na kvalitu střelby, zvolte zbraň na CO2 nebo PCP.

Při manipulaci se vzduchovkou je nutné mít na paměti, že její maximální dostřel dosahuje až 400 m, a že není vhodné producírovat se s puškou v ruce tam, kde je větší koncentrace lidí, nebo kde to mají na očích aktivní sousedé.

Pro trénink terčové střelby je nejrozumnější zvolit vyhrazené místo, především střelnici. Lze střílet i doma na dvoře nebo na zahradě, ovšem vždy tak, abyste neohrozili bezpečnost dalších osob, nebo majetek. Podobně i na poli, s tím, že je vhodné získat povolení majitele pozemku. Naopak nelze doporučovat střelbu v lese – nejen proto, že stromy a křoviny většinou omezují výhled, navíc se zde kromě obyvatel lesa pohybují myslivci, houbaři apod., často doprovázení svými psy.

Rovněž je důležité kdekoli na veřejném prostranství nosit zbraň skrytě, tzn. v pouzdře apod., a pokud možno neupoutávat na sebe pozornost kolemjdoucích (nebo zvědavě hledících).

Střelivo určené do vzduchovek sestává z několika druhů, s poněkud odlišnými vlastnostmi. Proto je vhodné předem zakoupit více druhů střeliva v konkrétní ráži, a na terči si otestovat, které má nejmenší rozptyl. Kromě broků představují standard olověné náboje diabolo, nabízené v mnoha variantách.

Univerzální jsou diabolky s půlkulatou hlavičkou. Mají poměrně dobrou aerodynamiku, při nákupu je však důležité dbát na výběr kvalitní značky. K terčové střelbě se s oblibou používají diabolky s plochou hlavičkou. Nemají však přesné aerodynamické vlastnosti, z čehož plyne mírně zakřivená trajektorie letu. Výbornou aerodynamiku nabízí střelivo se špičatou hlavičkou. Ačkoli se tyto diabolky vyznačují minimální ztrátou energie při letu, nejsou tak přesné, jako ty s kulatou hlavičkou. Nejmenší přesnost mají střely s hlavičkami s dutinou; mají však ničivý účinek při lovu drobných škůdců – ve státech, kde to zákony tolerují. V ČR však toto střelivo není běžně k sehnání.

Při nabíjení vzduchovky je nutné vyřazovat poškozené diabolky, a v žádném případě nepoužívat kousky zoxidované. Kvalitní, dobře zpracované střelivo každopádně prospívá hlavni vzduchovky.

Není dobré zanedbávat údržbu a čištění zbraně, o čemž jsme si řekli v předchozím článku, a případně můžeme požádat o radu odborníky, mj. personál příslušných obchodů.

Přesnějšího míření a jistější trefy můžeme docílit pomocí optiky (mnohem dále jsou v tomto případě země západní Evropy a zámoří). Při výběru puškohledu ovšem nemůžeme hledět na cenu, ale na kvalitu. Levná optika zpravidla nevyniká kvalitou – časem mění nastřelení. A navíc, vlivem rázu, doprovázejícím výstřel pístové vzduchovky, často dochází ke změně nastřelení uvnitř puškohledu – i v případě kvalitní optiky.

V případě všech optických pomůcek, je dobré svěřit jejich instalaci na zbraň odborníkovi.

Nabídka terčů pro střelbu ze vzduchovky je v současnosti velmi pestrá. Od takřka retro papírových terčů (s typickými kružnicemi a křížem), přes terče-siluety lidí nebo zvířat a reflexní terče (umožňující registrovat zásah i na větší vzdálenost), až po kovové terče v mnoha variantách. Raritu představují terče, které po zásahu vytváří působivé akustické a vizuální efekty.

Pro větší komfort jsou k mání sportovní a cvičné střelnice; starostí s vyhledáváním nahromaděných zbytků střeliva nás ušetří lapač střeliva, na jehož přední stranu se připevní papírový terč.

Přestože je držení vzduchovky zákonem povoleno, jde stále o zbraň, a při manipulaci s ní je nutné dodržovat bezpečnostní pravidla. Dbát na bezpečnost je známkou profesionality – a tak jako tak musíme mít na paměti, že „čert nikdy nespí“.

Nenabíjejme zbraň dříve, než zaujmeme patřičnou střeleckou polohu (tzn. v stoje nebo v kleče, proti terči). Protože střela ze vzduchovky je nebezpečná i na vzdálenost několika set metrů, je důležité nestřílet tam, kam nevidíme – např. do křoví. Střílet musíme pouze do terčů a v přímém směru; odražený projektil může způsobit zranění. Zbraň čistíme vždy na vyhrazeném místě, tak, aby hlaveň směřovala tam, kde náhodný výstřel nemůže způsobit zranění nebo škodu. Tak jako každou jinou zbraň, i vzduchovku musíme vždy nosit vybitou, hlavní nahoru, na veřejných místech nejlépe v pouzdře.

Autor: Edgar Pachta