Z HISTORIE VZDUCHOVEK

Již jako malý kluk jsem toužil vlastnit vzduchovku, a nebyl jsem zdaleka jediný. Zpočátku jsem s těmito zbraněmi přicházel do styku na pouťových střelnicích, později jsem z nich střílel na různých dnech brannosti nebo sportovních soutěžích. K výcviku mládeže ve střelbě vzduchovky slouží dodnes. Tak tomu bylo již v dobách našich dědečků, ačkoli historie tohoto typu zbraně sahá mnohem dále …

Vzduchovky jsou dlouhé i krátké střelné zbraně, které se vzhledově podobají zbraním palným. Konstrukčně se však od nich dosti liší: Každá vzduchovka má píst, který ve válci v okamžiku výstřelu stlačuje vzduch. Válec zbraně je kanálkem propojen s hlavní. Stlačený vzduch pak působí na střelu (obvykle brok nebo diabolku) která se dává do pohybu směrem od závěru k ústí hlavně.

První zbraně připomínající vzduchovky se objevily již na sklonku 16. stol., o dvě století později již existovaly zbraně fungující na principu vypuštění projektilu z hlavně s pomocí stlačeného vzduchu. Nejstarší typ představovaly vzduchovky se zásobníkem stlačeného vzduchu, k jehož kompresi sloužil běžný měch na rozdělávání ohně v domácnostech. Proto se také nazývaly „měchovky“.

Ale pozor! Nezaměňujme vzduchovky s větrovkami, které jsou založeny na poněkud jiné bázi, a představili jsme si je v jednom z předcházejících článků.

Počátky v Německu

Vzduchovky takové, jak je dnes většinou známe, začal jako jeden z prvních vyrábět Michael Flürscheim z Franfurktu nad Mohanem v r. 1873. Nejprve šlo o pistole, pak také o pušky, vždy se sklopnou hlavní ráže 6,5 mm, s hledím pro střelbu na krátkou vzdálenost. Tyto zbraně si získaly velkou popularitu a dodnes jsou založeny na stejném principu; změnil se jen způsob natahování.

Dodnes se těší oblibě sportovních střelců i sběratelů vzduchovky z produkce firmy Haenel ze Suhlu, kterou již v r. 1840 založil pruský zbrojní komisař Hans Gottlieb Haenel. Společnost se zabývala nejen výrobou pušek, pistolí, bodáků apod., ale jistou dobu i bicyklů. Není bez zajímavosti, že roku 1921 se stal zaměstnancem společnosti známý konstruktér Hugo Schmeiser. Suhlská zbrojovka pak kromě vojenských, loveckých a sportovních zbraní začala vyrábět kapesní pistole, od konce 20. let i samopaly MP28, vyvážené do mnoha zemí světa, pak ještě známější samopal MP40 a další typy automatických zbraní.

V té době již firma Haenel produkovala i opakovací vzduchovky – např. výkonnou pušku Modell 310 se zásobníkem před lučíkem spouště, ráže 4,4 mm, nebo pistoli Mod. 28 R s trubkovým zásobníkem na 20 nábojů. Ke zvláštnostem patří Mod. V Junior, opatřený zásobníkem ve tvaru disku.

Po druhé světové válce, kdy se město Suhl stalo součástí NDR, byla firma znárodněna a změnila název na „Automobilový a zbrojní závody Ernesta Thälmanna“ (VEB Fahrzeug- und Jagdwaffenwerk „Ernst Thälmann“). I tehdy pokračovala ve výrobě vzduchovek, např. Mod. 312, vyhledávaného sběrateli.

Od r. 2008 byla společnost reorganizována a převzala svůj původní název na počest zakladatele, H. G. Haenela. Nadále se věnuje výrobě loveckých, sportovních i armádních zbraní.

České vzduchovky

Výrobě vzduchovek u nás se začala věnovat Česká zbrojovka (ČZ). Jedním z jejích raných produktů byla cvičná vzduchová puška ČZ vz. 35 z konstrukční kanceláře Václava Myšky, zavedená do výzbroje předmnichovské čs. armády. Po válce byla inovována a zdokonalena jako známá ČZ vz. 47, typická svým násypkovým zásobníkem a napínací pákou.

Čezeta v poválečných letech vyráběla také další, především jednoranné vzory s nátahem zalomení hlavně, např. ČZ 235, 236, 800 a další.

Velmi známé a osvědčené jsou vzduchovky řady Slavia z produkce České zbrojovky Uherský Brod. Např. Slavia 630 s nižší úsťovou rychlostí je vhodná pro začátečníky, provozující střelbu na terč. Pro amatérské i sportovní střelce je určena Slavia 631 LUX s drážkami pro upevnění optického zaměřovače. Zcela posledním modelem naší zbrojovky je Slavia 634.

U nás jsou vzduchovky velmi populární především díky dlouhodobým úspěchům naší sportovní střelecké reprezentace. Navíc jsou poměrně levné a dostupné bez potřeby zbrojního průkazu. Jsou zařazeny mezi zbraně kategorie D, a jejich majitel musí být starší 18 let.

Edgar Pachta

1. Dobový nákres hlavně jedné z prvních vzduchovek. Nabíjela se zepředu; v její dolní části je umístěno na pístu zavěšené táhlo, spojené s řetězem, jehož druhý konec byl spojen s kolečkovým zámkem, plnícím funkci navijáku. Táhlo mělo ozub, který při navíjení řetězu stlačoval pružinu. Zdroj: Deutsche Fotothek